Barevná řepa dokáže pěkně oživit talíř a je zdraví prospěšná i nyní, během začínajícího jara.
Trendy nás neobcházejí ani v gastronomii a obvykle je to jedna z prvních otázek od všech po poznání toužících čtenářů a novinářů. V minulosti je určovaly „trendsetterky“ na venkově podle toho, co se jim podařilo vypěstovat, a propagace se dělala před kostelem po nedělní omši.
Dnes trendy a používání jednotlivých surovin či způsobů úpravy určují velká jména ve světové gastronomii. Zda se však ujmou, to mají v rukou koneckonců jen hosté.
Před pár lety jsme zde měli obrovský boom fermentování. Šlo o klasický proces, kterým jsme roky skladovali zelí. Jen kvašení nezní tak úplně sexy. Na Slovensku snad neexistuje rodina, která by neměla soudek na kvašené zelí a svůj rodinný recept.
Při kvašení jiných druhů zeleniny jsem byl opatrný. Lechco jsem vyzkoušel a degustoval. Ale hostům jsem ve finále nabídl jen to, co mi opravdu chutnalo. A tak jsem ve finále neodolal kvasené řepky. Je to poslední barevná podzimní královna, která dokáže oživit talíř během ponurého počasí a je zdraví prospěšná i nyní, během začínajícího jara
Naše chuťové buňky jsou na řepu zvyklé, velmi snadno se vypěstuje i v našich podmínkách. Znali ji babičky, věděli, kdy ji připravit, aby celou rodinu drželi ve zdraví během dlouhé zimy. Potom přišly socialistické předpisy pro stravování dětí ve školních jídelnách a tam se to začalo lámat. Buď jste ji milovali, nebo vám ji dokázali, a paní kuchařky v tom byly naprosto nevinně, zhnusit na mnoho let. Já stále vyzývám hosty, aby dali jídlům a surovinám druhou šanci. Tak je to is červenou řepou. V mém případě i kvašenou.
